Toto se stalo v roce 1981. Bylo mi 18 let.
Jednou v noci, kolem druhé hodiny ranní, mě vzbudila sestra. Byla rozrušená a říkala, že někdo chodí po domě. Myslela, že to je zloděj. (pro zobrazení celého článku klikněte na "číst dál")...

V té době jsem již dva roky cvičil karate. Jezdil jsem na závody a byl jsem velmi dobrý ve své kategorii. Také jsem cvičil s nunchaky.
V pyžamu a bačkorách jsem vstal, vzal jsem nunchaky, které jsem měl u postele a začal jsem prohledávat náš dům. Rodiče spali v prvním patře. Tam jsem zaslechl nějaký šramot. Zjistil jsem, že vedle ložnice rodičů jsou otevřené dveře na balkon. Vešel jsem na balkon a uviděl nějakou postavu, jak leze z balkonu. Seběhl jsem tedy ze schodů a dveřmi ven do míst, kde jsem viděl toho člověka naposledy. Byl únor, zima, já v pyžamu a bačkorách. Najednou jsem před sebou uviděl onu postavu. Byl jsem připraven ho praštit, ale on se rozběhl kolem domu, směrem k bráně u garáže. Běžel jsem za ním, ale on najednou vyskočil na bránu. V tu chvíli jsem věděl, že ho již nechytím, tak jsem se napřáhl a praštil nunchakem. Zasáhl jsem. Spadl sice na zem, ale na druhou stranu brány. Najednou vyskočil a rozběhl se po chodníku. Běžel jsem k nízké brance, přeskočil ji a následoval zloděje. Doběhl jsem ho asi po 500 metrech. Neměl takovou kondici. Odvedl jsem ho zpět k našemu domu a zavolali jsme policii. Nespěchali. Přijeli asi za půl hodiny. Začalo vyšetřování. Byl to voják, který se opil a nevěděl, co dělá. Také zjistili, že tam, co jsem ho uviděl poprvé, ztratil nůž. V průběhu vyšetřování zjistili, že nedaleko našeho domu škrtil starší ženu. Přežila, ale měla psychický šok. Při výpovědích voják neustále říkal, že si nic nepamatuje, pouze, že dostal obrovskou ránu. Ten voják šel nakonec do vojenské věznice.
Tehdy jsem nad tím nepřemýšlel, ale dnes si stále připomínám dvě věci:
První, že ztratil nůž. Co kdyby ho neztratil? Nedovedu si to představit, protože jsem sice dělal karate, ale nevěděl jsem, jak reagovat na útok nožem. Jsem rád, že nám Vladimír a Michail předávají zkušenosti jak pracovat s nožem. Oba přesně vědí, co dělají. Mohu všem vřele doporučit jejich semináře, nebo „pouze“ jejich DVD. Zvláště poslední video Knife in a Fight.
Nikdo si dnes nemůže být jist jakýmkoli útokem, zvláště nožem. V Čechách dnes převládají útoky nožem. Je to téměř na denním pořádku.
Za druhé to byla představa toho, že když skákal přes bránu, dostal ode mne ránu nunchakem. Trefil jsem se někam do zad, ale co kdyby tam měl hlavu? Myslím, že v tom případě bych šel do vězení já! V Systema se učíme jednat s klidem a co nejméně poškodit druhého. Každá situace jde vyřešit různým způsobem. Dle mého názoru, a také názorů odborníků, Systema řeší konflikty nejhumánnějším způsobem. Klid vám dá přesnost a jistotu, reakce bude rychlá a jednoduchá. Zboříte jeho formu a už ho jen kontrolujete.
Můžete tisíckrát nacvičit, co budete dělat na určitý útok, ale když protivník zaútočí jinak, budete v koncích.
Proto Systema klade takový důraz na přirozený pohyb. Ve většině případů nevíme, jak druhý zaútočí. Systema připravuje své studenty na takové případy.
Přeji všem hodně zdraví, protože zdravý člověk může cvičit. Při cvičení se učte klidu, přirozenému pohybu, dýchání, citlivosti, pokoře, a dalším důležitým vlastnostem, které můžete využít v reálném životě.
Děkuji Vladimírovi a Michailovi za rozvoj Systema a jejich přístup ke všem žákům. Každé setkání mi dalo dostatek informací, které mě posunuly vždy o kousek dál.

Tento článek si také můžete přečíst v angličtině na stránkách Vladimíra Vasilieva.